Temnota řekla – je čas utkání

A pak najednou se vše zahalí a zůstaneš jen ty a  tví démoni,

tví přátelé i tvá zhouba.

Není nic, co by tě dělilo od temnoty,

ty jí ale nejsi pohlcen.

Ona je tvou součástí,

stejně jako pihy na tvém těle,

stejně jako kůže, která tě chrání,

je tvou neoddělitelnou součástí.

Ukazuje ti, kdy jednáš správně.

Protože když jednáš opačně, pohlcuje tě.

Bere si pak víc, než jí náleží. A proto jí poděkuj...

 Někdy si ale nevybíráme svým jednáním.

Někdy se to prostě stane. Nemůžeme nic kontrolovat.

Temnota se rozhodla přijít.

Rozhodla se, že je čas utkání.

 A my nemůžeme říct „nejsme připraveni“.

Ona ví, že nejsme. A i proto tady je.

Aby nás formovala.

 Aby se v nás probudily části, o kterých jsme neměli ani tušení.

Abychom se zrodili znovu, jako fénix z popela.

Temnota ale hraje fér...

Něco vám vezme. Ale pokud neutečete z bitvy,

něco vám dá.

A možná to nebude tak krásné a blyštivé, okolím obdivované,

ale bude to opravdové.

A to získáte.

Je to něco, co si s sebou odneste i když zemřete.
Je to něco čím přitáhnete ty správné lidi do života.

Je to něco opravdového, díky čemu cítíte, že skutečnost, že tluče vaše srdce, je správně.

....

Temnota si  na sebe  bere  zase novou podobu. Je to součást její hry.

Svádíme tak boje, o kterých jsme ani nevěděli, že existují. Stáváme se lidmi, kterým jsme dříve nerozuměli.

A to je také součást života.

A proto chci, abychom si alespoň pamatovali, že nemusíme svádět boj o zasloužení si existence. Jsme tu právem. Narodili jsme se.

Duše si vybrala svůj příběh.  A to je celé.

 Žádné heroické výkony nejsou třeba. Sebezapření  do krve není třeba.   Ani ponižování se nebo povyšování se, i když je to to samé.

Duše si prostě vybrala příběh.

Na nás je ho upravit, tak jak uznáme za vhodné.

Užít si  z života každou kapku radosti, procítit se turbulencemi až do vnitřního míru,

prodýchat se až nezbyde jediná pochybnost,

 smát se až nebudou žádné myšlenky,

a hlavně tančit ať ZeMě cítí, že si  tady dáváme svůj rytmus.

<3

Anna Gaia Rose