Když rozmlouváte s temnotou
Co Vám můžu dnes říct ?
Já nevím..nějak jsem se ztratila na určitý čas.....pohltila mě temnota..pohlcovala mě a vše mě z venku válcovalo.....ať jsem dělala cokoliv, nešlo to zastavit....jakoby se probralo ve mě to nejhorší za všechny ty roky, co jsem v tomto těle....
A mě nezbývalo, než to prožívat a pozorovat a rozhodovat se tak, jak nejlépe v danou chvíli šlo...
Jsou takové ty momenty, kdy se sobě vzdalujete natolik, že už máte pocit, že se to děje v nějakém filmu a vy ste herec, ale neděje se to vám...že ste jen pozorovatel...
Někdy jsem byla víc ukotvená v sobě, jindy jsem mohla jen pozorovat....a pak si vše pospojovat...prožít a porozumět...
Vlastně zpětně prožít věci, které jsem si dříve nedovolila prožít naplno a brzdila je....které jsem nechávala v bezpečné vzdálenosti - protože tohle přeci nejsou mé části - to není mé pravé já a musím to ovládnout .....
A ano vlastně není to mé úplně pravé já...všichni jsou zvyklý, že jsem, jaká jsem a pak zírali, když mě viděli úplně jinou, jiné vyzařování jiný pohled... blízcí přátelé vás ale přijmou i takové...tak jak jste teď ..jiní lidé vás hodnotí a řeknou, že ste se změnili a vzdálí se od vás dokud nebudete zase vy podle jejich měřítek a představ....
Ale pravda je, že i ty temné části jsou mou součástí..jen dříve jsem je nepřijala úplně...kvůli studu...kvůli tomu, že to přeci není správné být takový nebo tak uvažovat...neříkám že máte dělat vše na co pomyslíte....vždy je na nás kterého vlka krmíme...ale když nepřijmeme bez hodnocení své temné stránky budou na nás víc a víc dorážet a vracet se .....
tento stav nastává často po kultivaci ega...vlastně roky dřete, abyste toho dosáhli a pak se najednou provalí hráz všeho temného a vy to nestíháte pochytat a roztřídit a volit....tak se topíte a učíte se plavat, abyste zas jednou mohli vylézt na břeh....
Když jsem zpětně nad tím vším přemýšlela, došlo mi, že bylo jedno, jak jsem se v tom období rozhodovala....ta temnota tam proudila a projevila by se tak jako tak.....ale čím lépe jsem jí přijímala bez hodnocení, tím více jsem ji připojovala k sobě....
Harmonie neznamená být ve světle...ale je to o vyvažování světla a temnoty...a to nelze dělat dokud vlastně temnotu pořádně nepoznáme a nepřijmeme...
I když je to někdy pěkná svině a snaží se nám zhatit vše co může...i když nás nutí při pohledu do zrcadla abysme byli zklamaní z našeho odrazu..
ale také nám ukazuje, že jsme jen lidé...ono to není nic špatného...všichni jsme lidé...
často se povyšujeme..často hodnotíme a tak se stavíme do pozice soudce a odcizujeme se jiným lidem....
jak říkal Jarda Dušek: Já bych řekl, že rozdíl mezi Egem a duší je takový : "ego odcizuje...duše sbližuje"...jak prosté :)
Temnota nám taky ukazuje, kdo vás přijímá takové jací ste...né jenom tehdy když slunce svítí...
Stejně jako po dni přichází noc, tak po noci zase svítá....
Vše tady má svůj protipól....
a stejný máme každý v sobě....
a všichni se ženeme abysme byli perfektní co nejdřív ....v co nejvíc oblastech ....jsme tak vychovaní..jakože v tomle je ten smysl...
v tom shonu úplně zapomene kým jsme..pak to objevíme..pak s tím bojujeme..pak to přijmeme a pak jen koukáme co vše se děje....
ale ono není potřeba se zatím hnát....za svůj život se nejvíc učíme tím každodenním prožíváním situací... vnímáním svých myšlenek... děláním rozhodnutí i když se nám nechce..
a zemřeme až si splníme to proč jsme sem přišli tentokrát ....
tak i když je temnota děsivá a já vím jak moc umí nás všechny děsit..možná jí jen zkuste udělat trochu prostoru....rozmlouvat s ní....nezapomínat na ní, ať se nám nemusí tolik připomínat :)
Třeba si to budu pamatovat i já :)
je v pořádku nebýt dokonalý
je v pořádku být člověkem
vesmír nás nestvořil omylem
lidskost byla jeho záměrem :)
Anna Gaia Rose
2024 ©