Vy jste v pořádku - takoví jací jste
U hodně lidí nastane v životě situace v kdy v jejich hlavě zazní hlas - "já nejsem v pořádku, něco je se mnou špatně, proč prostě nemůžu být normální. "
Nechte mě jen něco vysvětlit.
S vámi není nic špatně. Jste v pořádku.
Jakmile Vám zazní ten hlásek v hlavě, který bude říkat, že nejste dost dobrý, zastavte se. Ty slova...nikdy to nedokážu...smáli by se mi....nemám šanci...nejsem dost...hezký/chytrý/vzdělaný bla bla bla...Kdyby vám ten hlas řekl, že vážíte 200 kg - věřily byste mu? Ne , vaše váha ukazuje jiné číslo. Držte se faktů.
Ten hlas nechte prostě odejít. On se časem unaví.
Pokud vám někdo říkal, že nejste dost dobří tak to proto, že on se necítí být dost dobrý. Pokud Vám něco nejde jsou i jiné způsoby jak to říct - třeba: pokud budeš více trénovat půjde ti to lépe, v tomle možná nejsi nejlepší, ale nejspíš proto, že máš jinou oblast,kde vynikáš a jiní nikoliv. I takto se to dát říct. A nebo nemusí říkat nikdo nic, každý je dost chytrý aby to zkoušel tolikrát, jak on považuje za vhodné.
S Vámí není nic špatně. Jenže lidé jsou přetížení, unavení, cítí často jak se jim rozpadá život pod rukama a neví co s tím, tak křičí a kopají kolem sebe. A někteří lidé nemají dost velkou obranu, aby jejich útok přečkali bez zranění. A takle se zranění usadí a postupně se Vaše podvědomí přenastaví. Krok po krůčku co na Vás budou křičet, že za nic nestojíte, že je s Vámi něco špatně, že nikdy nebudete takový a takový......
Znáte to když slyšíte nějakou chytlavou úplně stupidní písničku, ale má takový rytmus, že se Vám prostě zaryje do hlavy a pák Vám tam hraje pořád dokola?
Tak tohle je stejné akorát, že ze začáku Vám ty negativní slova "hrají" pouze v podvědomí, usadí se tam a pak jednou něco pokazíte a ony jsou konečně celý šťastný, že můžou hrát konečně pořádně nahlas Vám začnou zpívat - Nejsi dost dobrý, jsi divný, nikdy to nedokážeš.
A namísto toho, abyste sami sebe dokázali utěšit, když se trápíte, začnete reagovat na tuhle písničku.
A odpovídáte vztekem. Obrovským vztekem - zmklni už - přestaň - proboha přestaň - mlč.
Takže jste došli do fáze, kdy sami na sebe křičíte. Neutěšujete se. Není Vám líp, ale Váš smutek přešel ve vztek, ale co hůř ve vztek proti Vám samotným. A nevíte, jak utéct, protože sami před sebou prostě nemůžete utéct - ale Vaše instinkty Vám budou radit něco jiného. Takže začnete raději něco dělat, než nad tím zase přemýšlet. Zbláznili byste se z toho. Čím těžší to máte tím tvrdší na sebe jste, protože jste to přece takle zažili, tak to opakujete a opakujete a utíkáte sami před sebou a snažíte se najít klid, útěchu bezpečí a ona je prostě pryč. Jakoby ten závod nikdy neměl skončit.
Jakobyste si vyměnili svůj mozek za mozek křečka, který běhá v tom kovovým kolečku. Rozdíl je v tom, že on se při tom cítí dobře.
Vy ne. Nemůžete. Neumíte přijmout pomoct, nikdo Vás to nenaučil a tak se točíte ve svém kolečku dál a dál.
Týráte sami sebe, tak jako Vás týralo okolí.
To, že se to děje dnes skoro všude a lidé považují za normální šikanovat děti žáky nebo dokonce partnery...ještě neznamená, že to je v pořádku.
Když Vám to všechno dojde a začnete to lidem kolem sebe vysvětlovat často Vám řeknou - ale prosimtě dyť to je normální, mě jako dítě mlátili a křičeli na mě a nadávali mi trenéři atd atd. Takový člověk si to neuvědomil. Pořád má ten program v sobě a tak mu to přijde normální. On opravdu nechápe Vaše hledisko. Nemůže přijmout možnost Vašeho programu, protože tam má už jiný. A tak si řeknete, řeším to až moc to je blbost, dyť se to děje všem...a začnete si na to zvykat a Váš klid právě zmizel znovu v nedohlednu. Jenže stejně tak se každý den lidé zabijejí. A to Vám přijde taky v pořádku? Je to normální, děje se to pořád. Ale v pořádku to asi úplně není.
Lidé otupěli. Nechali se ovládat stresem, časem a strachem.
Nepřestávejte hledat dokud nenajdete, někoho kdo s Vámi bude souhlasit. A vím, že je těžké si nechat svůj vlastní vnitřní hlas, když tolik okolních hlasů se Vás snaží přehlušit. Je to těžké, ale stojí to za to. Vaše štěstí, Váš klid za to stojí. Hlavní, je že Vy souhlasíte sami se sebou. Když máte sebe, nepotřebujete okolní svět. Když nemáte sebe, okolní svět Vás nezachrání.
Mluvte s lidmi, když to tak cítíte, nesnažte se to vnutit těm, kteří mají strach upgradovat svůj program.
Vy jste v pořádku takový jací jste.
Oslavujte sebe.
Oslavujte svou jedinečnost.
Na facebooku jsem četla krásný citát, který je na čase použít - Buďte sami sebou, všichni ostatní už existují.
A buďte hrdý na to, jací jste. :-)
Anna Gaia Rose
2024 ©