Ticho znamená zlom

Ticho znamená zlom

Ticho  -  tak nezvyklý stav v dnešním světě,

a přitom všechny nejzásadnější věci se dějí v tichu. 

Všechna rozhodnutí,  všechno důležité je nakonec vždy obsaženo v tichu lépe, než  pomocí slov.

Když přijde stres do vašeho života, vymizí ticho. Postupně ho ztratíte, ale  co hůř - vy si nevšimnete, že jste ho ztratili, protože jste tak pohlceni vším kolem, že zapomenete být pohlceni přítomností a tichem vlastní duše. 

Klid zmizí.  A  vy procházíte životem dál, potkáváte lidi, zažíváte různé situace, vidíte jak všichni kolem sebe kopou díváte se, jak lidé kolem vás pořád a pořád dokola svádějí boje - nezastaví se. Stěžují si, trpí, křičí a nic nepomáhá. Pořád se to děje znova a znova, jak kdyby tato iluze byla prokletí, které si lidstvo vysloužilo. 

A pak se něco stane.  Ve Vašem životě, v životě lidí kolem Vás. 

Přijde katastrofa. Pak  všechno zmizí a ticho se rozprostře. 

A dějí se zásadní zlomy ve Vaší duši.  Ticho vymizelo a hledá cestu zpátky, hledá  způsob, jak se s Vámi spojit, Vaše vlastní duše   bojuje o  přijetí. Ticho je jejím společníkem, věrným průvodcem.   

Tragédie jsou společníkem ticha. Vždy nastane ticho. Všichni najednou už nekřičí, nekopou, nebojují, prostě jen mlčí. Protože konečně všem došlo jak stupidní boj  sváděli.

Ticho rozprostřelo svou moc. Ticho ovládlo mysl lidí, dotklo se jejich svědomí. Jejich svědomí probralo srdce, která přestávala být v rytmu života, ale stala se  chaotickým buchotem stresu. 

Všimněte si, že lidé co nejvíc trpí - mlčí. 

Protože ví, že pláč křik nic kolem už nemá smysl. 

A začínají svádět svůj vlastní vnitřní boj, který je plný ticha strachu deprese  životních rozhodnutí a  spící lásky.  Ticho využívá svou moc naplno a duše začíná volat o zpětné propojení. 

Odehrávají se zásadní hádky - smrti a života, lásky a lhostejnosti, bojovat  nebo  to vzdát  a nebo prostě žít a brát to jak to je?

Ach to zní tak krásně - žít a brát věci, tak jak jsou. 

Neschovávat se, nebojovat,  nepotlačovat,  nepředstírat. Prostě je přijmout jak přišli  - prožít a nechat odejít. 

"Ach ticho, jak  je tvá moc  podceňovaná."

Lidé si díky tobě podívají do očí a vnímají  jeden druhého, vznikají nejsilnější propojení,  nejsilnější pocity. Vznikají otázky, které do teď spaly.  Přicházejí odpovědi, které  byly doposud nepředstavitelné.  Lidé vidí jed ve svém těle, v jejich vlastní duši. Vidí   co se změnilo. A to bolí.

A pak

jednou

po všech letech bojů odmítání vzteku a frustrace....přijde smíření.   Bolest i život utichá. Boj utichá a rodí se nový život, nový klid ve stejném těle

- v těle s živou duší a staré já odchází. 

Anna Gaia Rose