Ten celek, ta jednota

Napsal Gaia (») ve středu 24. 6. v kategorii Úvahy, přečteno: 65×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Ten celek, ta jednota

 

 přesně to 

celek, Bůh, jednota...jedno a totéž 

to co  naše mysl sotva dokáže pochopit,  zatímco   naše duše to vnímá přirozeně...

protože každý z nás je kouskem duše celku....

každý z nás v sobě nosí dar života.....každý jsme malou  částí Boha....

a právě ten nám dal dar svobodné vůle...

někdy v tom co vykonáme, jak se popereme s následky toho, co nás potkalo a jindy, jak místo boje zvolíme přijetí a tu bolest přeměníme v umění ...

slzy a tíhu v lehkost a smích,

nenávist a zlobu v objetí a lásku

Bůh nám dal volbu ....

my si volíme každý den

mezi tím co si zasloužíme, 

i tím jak se díváme na sebe v zrcadle 

a jak se díváme na ostatní

i když je to téměř to samé ..... ostatní jsou také naším zrcadlem....

jsme kouskem jednoho obrovského nekonečného obrazu složeného z malých dílků---

někdy zapomínáme, že náš dílek je velmi důležitý, už jen proto kolik dalších dílků drží pohromadě....

v tu samou chvíli jsme všíchni velcí asi jako špendlíková hlavička vůči nekonečnosti vesmíru a zároveň důležití jako Malý princ, jediný obyvatel planety a jediný kdo může zalévat růži....

zalévat svou vlastní duši.....

naše duše nese své vlastní poslání, svůj vlastní příběh, který je důležitý pro nás i ostatní kolem....

je na nás abychom tančili. smáli se...objímali a miovali....

bolesti je tady spousta...i díky ní se pak dokážeme o to víc smát a o to víc být v přítomnosti,v každém pohybu, protože víme, že vše se zase změní a jediným pevným bodem nám zůstává  ona změna...

právě to že dokážeme milovat...druhé lidi, sebe, planetu, život,,,,,

to je to nejvíc co můžeme...

a když nosíme lásku v srdci...přinášíme na svět obrovský dar....na lásce je úžasné to, že čím více jí dáváme, tím více jí máme....

láska nám pomáhá dýchat, tvořit a vnímat....

na druhou stranu bolest nám dává zase dar ticha, poznání a pokory...

a lhostejnost nás učí jak důležité je  se zajímat....

všechno tohle nás učí o žvotě....

učí nás to poznat sebe samé i naši lidskost a stejně tak její krutost

a to nám připomíná naši volbu, zda milovat nebo ničit...

ona destrukce sebou nosí závan smutku, nostalgie a nenasytnosti....a nikdy nemá dost...

láska zase přináší  klid porozumění a sdílení ,,...a stačí jí velmi málo k tomu, aby byla v srdci zachována a mohla  dál růst...

každý z nás je vlastním malým celkem....

 

 

 

104020467-3144269685636773-1512160146169651472-n

 

 

Anna Gaia Rose

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel třináct a jedenáct