Jak se zbavit strachu

Napsal Gaia (») v úterý 9. 5. 2017 v kategorii Úvahy, přečteno: 520×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

 

Jak se zbavit strachu 

Pořád a pořád dokola...slyšíme to slovo pořád...

Mám strach že mě opustí...mám strach z pavouků...mám strach že budu tlustá...mám strach že nebudu milovaná...

Mám strach, že se nikdy zamiluju... 

Mám strach, že nikdy nebudu mít lepší práci... 

Dobře to je strach. Můžeme ho takto pojmenovat. A co  takle mu dát jméno Ted? 

Ahoj Tede - si tu a díky tomu že si tu - nedotknu se pavouka, křičím, ječím, kopu, vyšiluju a neberu ohled na ostatní. Protože teď si přišel ty Ted. A já tedy poodstoupím a nechám tě se projevit. 

Takže díky tvé přítomnosti se chovám zvláštně bezohledně vůči ostatním a ještě mě tvá přítomnost "opravňuje" pavouka zabít. Pavouk by si v klidu  jiných lidí lezl jen tak dál a jinde by ho vynesli ven kde se mu bude dařit lépe, ale protože já mám tebe Tede tak nemusím se chovat tak jak chci já, mohu Tě ze všeho obvinit, že to ne já -  to ty  a to ten pavouk!

1004

Ve výsledku pavouci symbolizují propletenost, manipulativnost, podsvětí, synchronizaci. Pokud člověk se bojí sesynchronizovat sám se sebou dává mu to prostor pro strach z pavouků.  Nebo se bojí svých temných stránek a opět mu to dává prostor bát se něčeho co mu to připomíná

Je lidskému tělu a instikntu přirozené, že na pavouky běžně nesaháme, alespoň většina lidí, protože mohou být tělu jedovaté a nebezpečné nicméně lidé jsou mnohem nebezpečnější a  také neskáčeme ke stropu a nekřičíme pokaždé když potkáme cizího člověka. Dokonce někdy cizí lidé i jdou k nám do bytu pak je poznáme a naše obezřetnost jde stranou. 

Co takle pavouka poznat. Poznat sebe. Pochopit, že pavouk, ani Ted který, nám říká že pavouk je tak strašlivý   ve skutečnosti není tak strašlivý  - to my sme to mu jen uvěřili.

Každý strach nás odděluje od nás samotných od našeho jádra od naší podstaty - od lásky.

A pak naše mysl využívá strach jako odůvodnění, proč nemít v životě lásku. Když máme lásku k sobě samým, máme ji i k druhým. A jsme tedy svobodní. Volní. Nemanipulovatelní. 

To tahle společnost nechce. Rodiče a učitelé to většinou také nechtějí. Chtějí moc a kontrolu nad vším. 

Protože cesta vybudovaná na vlastním  přirozeném respektu - jdu lidem příkladem jsem takový jaký  chci aby byli i ostatní je náročnější a delší než využít ego strach a moc. Jenže když vše kontrolujete nic volně neproudí. Láska mizí.

A pak  my časem uvěříme. Že svět je nebezpčený, že není dostatek peněz, že není dostatek jídla, času, odpočinku a že je to vlastně normální. 

To nás tak unaví, to nám vezme tolik energie a lásky že jsme pak  jak loutky. 

Mno já tedy bývala taková. Díky dlouhé práci  na sobě už nejsem.

Lidé tedy takto jednají. Mluví - já musím. A využívají strach jako obhajobu svého  chování. 

Proč ? Nevěří sobě. Nevěří ve vlastní sílu. Nevěří v lásku - takovou tu čistou krásnou jasnou "věc", která tvoří tuhle planetu všechny rostliny a živočichy moře lesy a louky všechno to krásné co vidíme kolem. I nás. 

Pokud si připustíme - ano mám strach. Je to první krok jak s ním pracovat. 

Můžeme ho pojmenovat, konkretizovat. Tak ho najdeme. 

Dejme tomu, že nás někdo celý život mlátil. Tak se to v nás zakotvilo že. Někde se v nás usadilo, že když uděláme to či ono - budeme zmláceni. Dobře ale lidé co nás  bili jsou už pryč. Tak místo toho abychom našli nové lidi, kteří nás budou bít, můžeme ten strach pustit a najít lidi co nás budou milovat. 

Jak na to?  Jak  pochopit strach s nechat ho odejít?

Posaďtě se. Zavřete oči. A řekněte nahlas - mám strach, že mě někdo zmlátí. 

Soustřeďte se na své tělo. Kde je? kde sídlí ten strach ? V plicích? V srdci? Ve střevech? V žaludku? Nebo ve svalech? V rameni? Na více místech naráz? Můžete ho cítit jako bolest. Dovolte mu ať se ozve a projeví. Teď ho kontrolujete vy - ne on Vás. Podívejte se na něj. Jak vypadá jakou má barvu či tvar nebo může vypadat jakou nějaká šílená postavička se spoustou rukou  či šíleným účesem může být v kleci mít okovy. 

Kdekoliv.

Není to šílené. Můžete cítit vidět nebo i slyšet. 

Může být jenom i v hlavě. Kdekoliv. 

Řekněte si - odpouštím si, že mám strach z toho, že mě někdo zmlátí.  Důležité je to dělat opdravdu to cítit. Slova si klidně dodejte jiná. Hlavně abyste to vnímali.

   Poděkujte strachu. "Děkuji Ti za tvou přítomnost, díky tobě jsem byl ostražitější vůči lidem aby mě už tolik nebili. Díky tobě jsem pochopil, co to znamená mít strach. A díky tobě jsem také se vzdal spousty věcí. Ale teď už se umím ozvat když mě někdo chce bít, umím se bránit a umím utíkat.Už tě nepotřebuji. A ano může taková situace někdy ještě nastat, ale když budu mít pořád strach tedy tebe nijak mi to nebude pomáhat, proto tě teď objímám a nechávám tě odejít. A potom ho vytáhněte z těla pryč. I z energetického těla. Vaše energetické tělo je Váš obal (jako v reklamě od actimelu tak nějak to vypadá). Teď je více možností jak s tím pracovat. Můžete si představit že vzniká světlo přímo uprostřed tmy a rozpadá se to a světelné jiskřičky, které  se vypařují pryč a odnášejí to. Nebo to nejprve můžete dát do takového malinkého váčku a vytáhnout to z těla a prázndé místo které v těle zůstalo zaplnit světlem takovým tím hřejím jasným světlem  Ve světýlka. V barevná čistá světýlka a teď z té energie může vzniknout něco nového a čistého. Na místo kde strach dříve sídlil pošlete energie lásky - zlatavou takovou čirou jasnou energii kterou to místo zacelte. 

Uleví se Vám.

Vaše tělo může začít trochu pracovat trochu víc bolet. Nechte tělo ať si zpracuje odchod strachu a přijme energii lásky. 

Abych toto léčení mohla dělat chtělo to hodně let práce na sobě a meditací je možné že nebudete schopni ještě strach sláskou nechat odejít,  že strach nahradí vztek a ten smutek a ten lítost.  Tak to klidně prociťte dovolte si plakat křičet mlátit do polštářů. To vše je zablokovaná energie. Nechte ji odplynout. Nestyďte se za to že to máte, že to přece člověk jako vy nebude mít strach nebo že chlap není dost chlap, nebo že ste přeci dost starý  a velký na to abyste měli strach. Mno upřímně dospělí mají o dost víc strachů než děti. 

Fotolia-84245769-xs

Takže zahoďte tyhle kraviny a dejte si dostatek prostoru a času na vyléčení se. 

Pokud se nebudete moc zklidnit abyste se mohli soustředit zkuste  na youtube - Gayatri mantra. Nebo jakoukoliv relaxační hudbu - někdy piano bývá velmi efektivní a zklidnění se a naladění se na sebe. 

Pokud si ještě nejste jistí , že se za sebe umíte postavit - dejme tomu při tom strachu z mlácení. Tak si to trénujte. Zajděte na lekce sebeobrany doma si zlepšete fyzičku a představte si sebe v situacích kdy vás někdo bil a vy ste se neozvali a nebránili se. Protože někde v podvědomí jste už časem uvěřili, že si to snad i zasloužíte(blbost!). Tak se vraťte v mysli do té situace  a braňte se.  > Postavte se  narovnejte se a zařvěte "  A DOST! UŽ DOSt! Ty nemáš právo mě bít.  Já se umím bránit a nikdo si nezaslouží aby se s ním takle jednalo. Já nejsem zodpovědný za tvé emoce a za tvůj vztek. "

400_2

Takle můžete pracovat se vším s pocity odmítnutí, ze strachu že vás někdo opustí - přeci když jste dokázali žít do teď bez toho člověka tak když odejde budete žít dál. Ano asi to opláčete ale život půjde dál.Místo strachu používejte vděčnost. Děkuju za každou chvíli s ním. Stejně tak můžete zmizet vy ze života toho druhého. Akorát, že tím, že se budete pořád jen strachovat si nijak nepomůžete. Budete plní nervozity nejistoty a to je celé. Opět Vás to vrací k pocitům - opuštění, pochybám zda si láskou zasloužíte- tím pádem si nepřijdete hodni lásky - tím pádem si nepříde dost dobrý. Proč? Protože vám kdysi někdo tohle namlouval,  tak dlouho dokud ste mu neuvěřili. Pamatujete v dětství ? Že blbě mluvíte, blbě chodíte malujete nebo se učíte nebo bla bla. Kraviny kraviny kraviny. Každý je schopný v něčem víc a v něčem míň. Přestaňte se soustředit na to v čem nejste dobří a začněte se soustředit na co Vám jde samo. Co Vám jde přirozeně. Je to snad tanec? Zpěv? Matematika? Kreslení? Vyprávění? Rozesmívání lidí? Sochařina?  Cokoliv. 

A oceňte se. Přece když vidíte takovou schopnost u jiného člověka  - jak reagujete? Oceníte to co umí nebo si řeknete - jde  to i líp a to bych taky zvládl a místo projevení úcty projevíte opovržení - protože v jádru máte opovržení k sobě? 

Pracujte se sebou. 

Vnímejte se a naslouchejte si. Každý máme  různé stránky schopnosti a strachy. 

Tím že je přijmeme nad náma přestanout mít moc. A tím, že je necháme odejít se otevřeme novému proudění energie a lásky. 

Bohyne-svetla

<3

Přeji Vám hodně trpělivosti :) 


Komentování tohoto článku je vypnuto.