Hra zvaná milostný trojúhelník

Napsal Gaia (») v pátek 30. 6. 2017 v kategorii Úvahy, přečteno: 1156×

 

Hra zvaná milostný trojúhelník

 

Hlavní námět většiny milostných románů a filmů....

 

Žena miluje muže, jež ji není schopen zcela lásku opětovat…Ženu miluje muž,  kterému mu není  žena schopna zcela lásku opětovat, protože ji směřuje muži, který jí odmítá.

Jak ironické, když se na to podíváte s nadhledem. Všichni v milostném trojúhelníku někoho nahánějí. A nikdy ho nemohou dostat. 

 

 Wallpaper-triangle-2070336-960-720_2

 

A tak jim pořád něco schází ke štěstí. Je to iluze, že nám někdo nebo něco může scházet ke štěstí. Narodili jsme se sem jako  celistvé bytosti. Miminko se nenarodí a  jeho myšlenky neobsahují úvahy, že mu něco chybí ke štěstí. Miminko prostě je. Dítě prostě je. Dospělý člověk prostě není. Dospělý člověk se časem zamotal do spletitých sítí iluzí a her. A tak uvěřil, že není celistvý, že mu něco chybí. Projektuje  si pak tuto představu do osoby, která je podle něj úžasná a moc jí chce. Moc moc po ní touží.  Touha, chtíč, potřeba - to není láska. To je čistá potřeba, která když není uspokojená, přichází nespokojenost. Čistá láska je totiž  svobodná a daruje svobodu.  Ano i k vyspělé lásce  patří vášeň i touha, ale nechybí tam hlavní pilíř - a to je myslet na štěstí sebe i toho druhého.  Pak jsou ale lidé, kteří věří, že to štěstí nemají uvnitř sebe, ale tam někde venku na ně čeká, tak ho nahánějí s takovou vášní a vervou, že je až podivuhodné, co všechno jsou ochotni obětovat. 

Po dlouhém unavujícím toužení a nekonečném zklamání to většinou lidé vzdají s daným člověkem a hrozně je to bolí. Ta takzvaná iluzorní láska   hrozně bolí. Oni si ale vědomě vybrali na začátku člověka, u nějž cítili,  že je odmítá. Vidí jen jeho dokonalost. Jeho božství. Stal se jejich modlou, kterou teď neradi opouštějí. Stačí pár rande a člověk se trápí ještě další dva roky. Po té si najde jiného člověka, s kterým se to opakuje. Je pravděpodobně zadaný, nebo nějakým způsobem bydlí velmi daleko a tak si opět vytváříme iluzi, že spolu nemůžeme být a tak se trápíme. Věříme tomu, že oba z nás jsou oběti nešťastné "lásky" a  že hold máme takový osud. BLBOST!  

Když s někým chcete být, tak s ním buďte, pokud on s vámi doopravdy nechce být, aby se rozvedl nebo aby  Vám z velké vzdálenosti přijel alespoň na půl cesty, tak s vámi prostě nechce být. Tohle je fakt. Tohle je realita. Přestaňte ho obhajovat, přestaňte obhajovat svoje neštěstí. A uvědomte si, že si vybíráte partnery, jež vás odmítají. Prostě svou ženu milují víc než Vás. Prostě milují víc sebe než Vás, než aby jeli takovou dálku za Vámi. Zkuste si přiznat, že sami  sebe týráte. Že si někde uvnitř myslíte, že si nezasloužíte lásku. Je to běžný jev a děje se spoustě lidem. Nemáte se za co stydět. Ani to neznamená, že nejste dost dobří. Prostě ste si vybrali a nevyšlo to. 

 Teď přestaňte přemýšlet, jaké by to bylo kdybyste spolu byli a řekněte si - dobře teď jsem sám a můžu dělat věci, které mě baví. Můžu trávit čas s lidmi, které mám rád.  Dělejte to, co vás činí spokojenými. Pracujte na své psychice a na svém sebeodmítání. A pochopíte, že to štěstí neleží v nějakém jiném člověku. Prostě si vytvořte své vlastní štěstí. A pak už žádné okolnosti a velké vztahové  výkyvy na vás nebudou mít tak velký vliv. Ano bude to i tak občas trochu bolet a asi i mrzet, ale to hned zase přebolí a vy si dál necháte  svůj život, svůj střed, ke kterému se kdykoliv můžete vrátit. Vaše dřívější prázdnota vycházela z nedostatku lásky k sobě a nedostatku naplnění ve svém  životě. 

To můžete zaplnit sami. Sami sebe znáte nejlíp. Sami víte, při čem se cítíte dobře. ČASEM SE VZTAHY ZLEPŠÍ. POZNÁTE PARTNERA, S KTERÝM MŮŽETE BÝT A S KTERÝM CHCETE BÝT A I ON S VÁMI CHCE BÝT. 

A v tom vztahu prožijete různé chvilky a uvidíte jestli chcete s tím člověkem být dál a nebo víte, že prostě ste si měli něco předat strávit spolu hezký čas, společně se něčemu naučit a teď už se vaše cesty rozcházejí.  

Pak přijde další vztah. A vy zrajete. Vy chápete.  Během let se naučíte rozpoznávat co chcete a co ne, a vy konečně chápete  koho za svého partnera chcete. Máte otevřené oči, otevřené srdce a jste otevření životu. Nikde není napsáno, kolik máte mít partnerů. Nebo v kolika letech poznáte někoho s kým  zestárnete. Nebo budete mít třeba dva životní partnery. Jednoho do svých čtyřiceti let a druhého na zbytek života. Vždyť jde hlavně o to, abyste byli šťastní. Jednejte upřímně. Mluvte upřímně sami k sobě. Mluvte upřímně s partnerem. Mluvte svým srdcem. A všechno bude v pořádku. 

 

Už nebudete potřebovat nikoho nahánět, budete si sebe vážit natolik, že  vám to vaše sebeláska nedovolí. A už nebudete mít u sebe muže, které nechcete, ale oni vás stále beznadějně milují a nahánějí. Už je nebudete chtít dál zraňovat jiné lidi. Budete s nimi jednat férově otevřeně a tak aby i oni pochopili a mohli se také hnout z místa. Mohou Vás samozřejmě  z dálky milovat dál, to je jejich volba, ale již ne ve vaší přítomnosti. Kdo by chtěl někoho zraňovat tím, že ho neustále odmítá? Jenom člověk, který je neustále odmítán.  

Tak Vám přeji dostatek sil a trpělivosti se sebou samými.  

Mějte se rádi <3 

 Anna Gaia Rose  


Komentování tohoto článku je vypnuto.