Cesta partnerství

Napsal Gaia (») v pátek 12. 4. v kategorii Úvahy, přečteno: 249×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlinepartners-in-true-love.jpg

Cesta partnerství

 V tomto článku čerpám z vlastních zkušeností ze života a především z  rozhovorů s lidmi, kteří žijou opravdové partnerství založené na důvěře a tak nějak z nich cítite spokojenost a vnímáte, že k sobě patří.

Za svůj sice krátký život jsem stihla poznat opravdu hodně lidí.  V rozhovorech s lidmi časem zjistíte, že jsou velmi snadné znaky jak  poznáte i to co vám neříkají. Jak rozeznáte ženy  od  dívek  a od muže od chlapců.

Poznáte to podle způsobu chování a i  podle toho co doopravdy dělají, nikoliv co říkají.

Jak poznáte, že chlapec není mužem?

Poznáte  to tak, že chtějí ženu znejistit. Že se stavějí nad ní.

 A když se jim přiblíží, oni uhnou. Nedokážou sdílet. Žena může být vedle nich, ale ne s nimi. Chlapci si zvládli  velmi dobře vytořit personu, ale  nevytvořili si svou osobnost.

Jsou to ještě uvnitř  chlapci, které čeká dlouhá cesta, aby se stali muži, pokud najdou odvahu se na ni vydat. Oni často ani nevědí, že se tak chovají.....takže když jim to řeknete, neuvěří vám to, protože o tom prostě neví…Můžete jim říct, že vám  svým chováním ubližují,  to ano, některé to dovede k zamyšlení, ale tam to  většinou i zůstane.

To stejné se týká dívek a žen....u dívek ale bývá cit poměrně vysoko už od narození..proto většinou  rychleji vyspívají v ženy....  Ale vždy je to také člověk od člověka.

Raději ve svém světě uvítejte muže namísto chlapců. Namísto dívek, ženy.

Jak poznáte muže od chlapců?

Tak že se zajímají o ženu.

Tak, že se zajímají, jak se cítí. Když se necítí žena dobře, neodeženou ji, ale snaží se jí náladu zlepšit a nebo  nabídnout prostor, který potřebuje.

Opravdoví muži ví, jak se chovat k ženě, je jedno, že je to nikdo nenaučil, chtěli se to naučit sami, tak se to naučili… A pak se to učí ve vztahu od ženy. Rozvíjí tak svou mužnost, stejně jako žena svou ženskost.

Pokud ale doma žijete doma s nevědomým partnerem, jehož chování vám ubližuje, tak  nezapomínejte, že je vaše svobodná volba v tomto vztahu zůstat.  Pokud zůstáváte tak  potřebujete lidi, kteří se k vám chovají zle, když neznáte svojí hodnotu...není povinností ostatních znát vaši hodnotu, není to dokonce ani vaší povinností, ale když jí znáte, lépe se vám žije....  Zní to hnusně, to ano. A nechci tím říct, že si to zasloužíte, že byste měli být ponižováni, to určitě ne.  I  sebehorší partneři si nezaslouží aby je někdo ponižoval, prostě pokud  se vám někdo nelíbí, tak jdete pryč. Člověk který  má svou hodnotu  v pořádku prostě jde dál, nebude druhého ponižovat.

Není ale vaše chyba, že neznáte svou hodnotu..protože  skoro  všichni vyrůstáme jako děti, kterých si nikdo neváží...a je to tady vlastně běžné navzájem se ponižova i sebe ponižovat. Prostě taková kolektivní stupidní hra.

 Ohledně výběru partnera - nikdy nebude nikdo dokonalý člověk... Ale konkrétně pro vás ten člověk dokonalý bude i s těmi všemi chybami, které má.

To v jakém žijeme vztahu ovlivňuje opravdu hodně náš život...naše štěstí....

Žena by se primárně potřebuje cítít v bezpečí. Protože pokud  žena nemá bezpečí, bere  jí to vnitřní klid. Bere jí to její ženskost a plýtvá pak svoji silou.  Vnitřní síla ženy má opravdu velký dosah.

Víte jak to vím?

Kolik mužů umí navodit nedýchatelnou atmosféru v prostoru? Neznám žádného takového. Ale ženy to umí, aniž by musely vyvíjet jakoukoli snahu, naopak ony musí vyvíjet snahu, aby s tou energií pracovaly. Žena dokáže vytvořit atmosféru domova nebo úplného vězení na základě  jejího vyladění..její energie sahá do celého prostoru…

Ano přesně tak…muž v tomto ženě opravdu  nemůže konkurovat.

Muži proto chtějí často ženu ovládat, nejsou zvyklí na přijímaní této síly.   Což je velká škoda a vyvíjení nátlaku k ničemu  nevede.  Partner ale  určitě  může strážit prostor ženy, aby mohla zůstat ve svém těžišti…aby mohla vytvářet domov a cítit se v bezpečí. 

 Ženy si také dokáží zajistit peníze, byty i domy. Nemusí si tak vybírat partnera, protože ho potřebují, ale protože ho chtějí. Sami si mohou vytvářet domov, do které pak muže uvítají.  

Muž nikde jinde nenajde takový domov.  Dokáže ho  vyzdobit nebo si na to někoho najme, ale energie domova tam bude chybět.  Žena takový domov snadno  vytvoří, a je v něm mnohem štastnější, když ho může sdílet.

Žena se rozzáří a když jí je věnována pozornost, kvete dál. Žádný muž se nemusí bát věnovat čas a pozornost opravdové ženě, která v něj věří. Protože se mu  to několikanásobně vrátí.

Pokud to tak nedělá, žena  chvíli střeží jeho místo, připomíná mu,  jak úžasný je a čeká, až se jí vrátí zpátky, až se vrátí jeho pravé já.

Pokud partner dojde na stranu temnoty, žena ho ladně za ruku vytáhne opět na světlo, bude-li se ten druhý snažit dělat i vlastní kroky.

Pokud se  muž na své cestě úplně ztratí a hledá své já, žena  pak ráda vytváří prostor, kde muž svádí boj se sebou samým a věří mu v každé části své duše, že to dokáže. Právě i její víra mu pomáhá  jít správnou cestou.

Pokud muž použije svou sílu proti ženě, aby ji uhodil. Pokud muž použije svou sílu proti ženě , aby ji zničil,  moudrá žena neváhá. Jde a pálí za sebou mosty.  Toto je cesta, která nemá návratu, toto je cesta, kterou si muž vybral, byla to jeho volba a tak ona také volí. Ona volí sebe. Ona volí svou sílu. Ona volí svůj život a své štěstí. Protože pokud  si nezvolí sebe, nebude už nikdo a nic, za co bojovat.

Muži se snaží často ženám vzít jejich sílu, protože se jí bojí. Jsou tomu dokonce i učeni  v mládí, neustálým zesměšňováním dívek. Je to jen proto, že je nikdo nenaučil porozumění vůči této síle.

Muži, kteří  si volí cestu bojovníka, si uvědomují, že nevládnou silou, kterou ovládá žena, ale že mohou vládnout  svou  vlastní a zdokonalovat ji a učit se od života. Být tady pro ženu. Být mužem se kterým cce žít- Vybudovat domov.Společnými silami. Sdílením svých nápadů, pozornosti, laskavosti a síly, kterou věnují na budování něčeho  nového a krásného, protože  se tak jednoduše rozhodli. Žádná věda to pak není i když to tak zní.

Samozřejmě na cestě partnerství  oba  dále rostou, navzájem se učí kompromisům a hledají společnou cestu.Cestu ženy a muže.

Opravdový muž má zájem o opravodovou ženu. Stejně je to i naopak.

Žena ví, že odpovědnost za sebe má  ona  sama a  pracuje se svými emocemi.

A učí se od života. Žena si   už  uvědomuje jaké má kvality i nedostatky. Naučila se  také náhledu na své vlastní chování  i vnímání.  Uvědomuje si  své dary a rozvíjí je. Cítí, kdy potřebuje být osamotě a nebojí se o tento prostor si říct. V cestě života se naučila neočekávat, že muž porozumí všemu co se v ní  odehrává, ale očekává, že jí bude naslouchat, bude-li třeba.  Žena  umí dávát prostor muži, být mužem. Stejně tak si uvědomuje, že svým jednáním ovlivňuje  svého partnera a tak po letech snahy pochopení mužského vnímání se naučí  mluvit o tom, jak věci jsou, nikoliv jak se zdají být. Ono tohle všechno není  jednoduché a každá žena je ve své fázi vývoje.

Jednoduchá fakta   ale obecně (nikoliv vždy)zůstávají:

 Muž mluví primárně fakty a argumenty, žena city, vyzařováním a řečí těla.  To jsou velké rozdíly, které když se sladí, perfektně se doplňují. Aby si dokázali porozumět,  je skvělé, když se umí otevřít způsobu komunikace toho druhého.  Myslím, že je nezbytné, pro rovnávahu v životě obou dvou partnerů, aby žena pracovala s racionální stránkou a muž zase s  jeho emocionální stránkou osobnosti.

A co mají společného  vyspělí partneři?

Mají svůj vlastní svět.  Oba dva chybují, ale umí se také omluvit.

Uvědomují si, že své štěstí si tvoří  hlavně oni sami.

Opravdoví partneři umí tu  být jeden pro druhého.

Znají  rozdíly mezi mluvením a sdílením a mezi sexem a milováním.

Ví že pro fungující partnerství je třeba mít společné důležité hodnoty v životě.

Ano, tohle všechno je volba a takovéto partnerství  není tak časté, ale když potkáte takovýto pár, cítíte z nich, že je to tak, jak to má být.

Jsou to roky práce za vámi a roky práce před vámi,  je to cesta.  Cesta ženy. Cesta muže. Cesta  partnerství.

Každý vztah je jiný. Někdy žena má více mužských vlastností,  muž  zase ženských a také  mohou dojít k rovnováze.   Život má své  vlastní cesty, které dávají často smysl až při pohledu zpátky. Myslím, že to opravdové partnerství je málokdy to první. S každým krokem se učíme něčemu novému, a časem pochopíme, že pokud chceme něco od partnera, musíme začít u sebe. Každý jsme jiný, každé partnerství je jiné, myslím, že důležité je chtít, a důležité je najít způsob komunikace,  tak aby si obě partneři porozuměli. :) A při volbě partnera citem rozlíšíme to správné. Prostě můžeme být sami sebou vedle toho druhého. Tak nějak automaticky. :)

Součástí každého vztahu, jsou  občas menší nedorozumění a vztah prochází různými fázemi, protože život není vždy jen laskavý, a potkají těžké časy oba dva partnery. Právě tyto časy vztahu otestují a  zpevní.

Myslím, že základní pohled všech lidí  ve spokojeném vztahu je, že takový vztah vás nepotká....takový vztah se tvoří.

Já mám k dokonalosti  ve všech směrech hodně daleko,  takže tady nechci dělat chytrou....to se mi to  takle  píše mno. :)  Ale myslím, že tohle je cesta, kterou za to stojí následovat. :)

Anna Gaia Rose


Komentování tohoto článku je vypnuto.