Bolest je chybějící porozumění - radost čeká

Napsal Gaia (») v pondělí 16. 1. 2017 v kategorii Úvahy, přečteno: 779×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

 

Radost čeká

Bolest je chybějící porozumění.

Co to znamená? 

Láska je porozumění. Láska je pochopení, vstřícnost. 

Bolest je odcizení. 

Bolest je stěna. 

Bolest je překážka. 

S láskou  vytvoříte více lásky. 

S bolestí vytvoříte často mnohem více bolesti. 

Bolest plodí strach. 

Cítíte bolest a neuvažuje Vám to jasně, vaše pravá podstata začíná být jaksi zastřená.

A vy jste někým jiným. Byť jen na okamžik.

 

Bolest  má automatické nastavení v našem těle. Naše tělo se brání  tomuto pocitu,  tím pádem dělá vše proto, aby se bolesti vyhnulo. Bolest vytěsní. Vaše tělo již není kompletní.  Určitá část vašeho těla byla ve Vaši mysli vytěsněna.  Určité propojení bylo přerušeno.

Došlo tedy i k určitému přerušení pochopení sebe sama, jelikož namísto abychom bolest přijali pochopili a tak odstranili její přičinu naše automatická reakce je její vytěsnění. 

Strach zakotvený v nás je jen důsledkem bolesti. 

A pak nás ovládá. I když ho překonáváme částečně nad námi má pořád moc, protože ho musíme překonávat. Místo toho aby zmizel bere nám energii neustálým bojem.

Bojujeme sami se sebou,  pořád se překonáváme.

Boj unavuje.

Boj vyčerpává.

Boj vytváří více boje.

Mír klid a lásku nevybojujete.

Vytvoříte to s láskou klidem a mírem.

Přirozeným procesem příjimání a dávání. 

A to nám bolest vezme. Pokud ji to dovolíme. 

Pokud zavítala bolest do vašeho života do vašeho těla. Už je pozdě na to, abyste se tomu bránili.

Už se to stalo. Takže to přijměte. Buďte stateční a změňte Vaše automatické vnitřní nastavení. 

Bolest přijměte. Bolest může být i Vás přítel. 

Ano je to jako takový jeden Vás otravný kamarád.  Prostě Vám leze na nervy otravuje Vám život, ale částečně ho máte rádi, protože je na něm něco zvláštního.

Dejte mu jméno - třeba Pavel, Joseph to je jedno :) 

A máte kamaráda, kterému můžete říct co vše Vám způsobuje. Omezuje Vás,  už nemůžete dělat věci, které máte rádi. A štve Vás to, protože byste je rádi dělali. 

Pavel Vám chce ale třeba říct: "no víš teď nemůžeš  závodně hrát tenis a myslíš si že je to tvůj životní sen a že to moc chceš, ale to si jen myslíš. Teď nemůžeš hrát a tak máš příležitost se zaposlouchat do své duše, abys zjistil, co je tvým opravdovým životním snem. A  jakmile ho budeš naplňovat, žádná bolest ti bránit nebude. Kdybych tady nebyl, zastavil by ses až za dlouhou spoustu let vyčerpaný a zničený a bylo by pro tebe mnohem náročnější změnit svůj směr. Jsem tady teď. Abych ti dal šanci to udělat teď." 

Většina  lidí s bolesti má vztek a brání se pochopení takže odpověď by pravděpodobně zněla:

"Co se staráš?  Jak můžeš vědět co je pro mě dobré?  To vím já! A bolest není dobrá. Bolí mě to. Nemůžu spát. Nejsem to já. Jsem protivný, protože to prostě bolí!" 

Pavel by nejspíš odpověděl:  "Vím co je pro tebe dobré, protože jsem tvoje součást. Vznikl jsem v tobě. Mě si nedostal zvenčí. Já jsem tvou součástí. A  znám se s tvou druhou součástí. Ta se jmenuje radost.  A ona mě poslala. Jsme kamarádi. Radost si všimla, že ať dělá cokoliv nechceš si ji všímat. A nic jiné než bolest by ti nepomohlo se zastavit a rozhlídnout se. A přijmout fakt, že to čemu věříš, není to kým doopravdy jsi. Je na čase abys to přehodnotil. Takže mě nevadí, že se budeš vztekat. Ani že odženeš všechny své přátele. Ani že budeš nadávat na celý vesmír. Protože tě znám - jsem tebou. A tvá podstata je velmi inteligentní. Takže až se unaví tvá potřeba se vztekat a hrát roli oběti, což má samozřejmě své výhody jako každá role, přijmeš pochopení proč jsem přišla."

člověk:"Jak mám chápat když mě bolíš? Nemůžu se soustředit" 

Pavel: "Ano nemůžeš  se soustředit logickou myslí. Mě nepochopíš logicky. Musíš chápat srdcem" 

člověk:"Jak to mám udělat?"

Pavel: "Zeptej se mě"

člověk: "Na co?! "

Pavel s trpělivostí odvětí: "Zeptej se - Co mám pochopit aby si mohl odejít? Co mám získat, aby si už mohl jít pryč?" 

člověk: "Vážně? To jako vážně? Po tom vše ? Rezonance, léky, bylinky a nevím co všechno - a ty mi řekneš - řekni dvě věty a budeš v pohodě?  Pfff kámo já na pohádky nevěřím" 

Pavel: "Já počkám, až zase budeš věřit. Vyčerpáš se, nic jiného ti nezbude. Budu tak dlouho tak otravný až se ze zoufalosti zeptáš. Už nebudeš mít co ztratit a tvé ego zmizí. "

člověk: "To určitě" 

Pavel: "Já čekám. Tak teď tě budu dál bolet. Asi si k tomu vemu popcorn, protože s tímle přístupem se mě jen  tak nezbavíš. Pac a pusu "

....

Tak co myslíte?  Za jak dlouho se člověk vyčerpal, aby řekl ty kouzelné dvě věty? 

A ne jen, aby je řekl - ale hlavně aby naslouchal odpovědi. Aby doopravdy pochopil. 

A když pochopí - bolest zmizí  a zázračně objeví lék na daný problém, který začne zabírat. 

Někdy zůstanou jizvy jako přípominky našich pochopení. 

Asi proto mám tak ráda všechny jizvy. 

Naslouchejte sobě. Né kvůli mě. Ne kvůli okolí, rodičům, kamarádům, ani kvůli tomu otravnému Pavlovi. 

Ale kvůli Vám. Vaše štěstí na Vás čeká. A pořád čeká. Víte jak už musí být otrávené? A ono přesto čeká, ale jakmile mu dáte příležitost se projevit můžete čekat výbuch radosti. 

Tak přijměte  konečně Pavlovu návštěvu. Poděkujte za pochopení, které Vám přinesl  a nachystejte si ohňostroj, protože

 RADOST je zde. 


Komentování tohoto článku je vypnuto.